Září v zahradě

Září je odvozeno od staročeského zářij/zářuj – ze spojení *za řujě (za říje). Viz etymologie říjen. Polsky se řekne vřesień – devátý měsíc v roku, název pochází od vřesů, které v tomto měsíci kvetou (vřes je z praslovanského *versъ z praslovanského přejatého mimoindoevropského kořene *ṷerk-. Ukrajinsky věrěsěnь/vereseń, bělorusky: věrasěnь/vierasień). V polštině byl dříve používán rovněž název pajęčnik od pavučinek babího léta, z praslovanského *paǫnkъ z indoevropské předpony *pa- a indoevropského kořene *h₂enk- (ohýbati) z anka (smyčka, oko, osidlo, případně trn, háček). To jest zakřivené dlouhé nohy pavouka, kdo chytá do osidel anebo úhel, kout – žijící v koutě. Též staročesky koutník je pavouk. Chorvatsky: rujan, litevsky: rugsėjis (to jest matoucí, s českým měsícem říjen, avšak stejného slovního významu). Mezinárodní název je z latiny septembr (to jest sedmý měsíc).

Okrasná zahrada

Končíme s letněním pokojovek – umisťujeme jich do domů, zimních zahrad, světlých slunných sklepů, interiérů, bytů, budou zde opět až do pozdního jara, kdy už nebudou hrozit venku mrazíky. Poslední umisťujeme do sklepů chladnomilné oleandry, dátury, olivovníky apod. Naopak ven (na letnění zjara) půjdou kterako prvé. Nesmíme do domu zatáhnout škůdce a choroby, které by se tu rychle a nezvladatelně rozšířily, proto rostliny umisťujeme do izolace, prohlédneme je a patogeny ihned a razantně likvidujeme. Než bychom do domu dotáhli puklice, červce, svilušky, molice, třásněnky atd., raději tedy neletníme a rostliny necháme doma a jen vytáhneme ven na jemné letní deštíky, poté je hned schováme, aby je nespálilo slunce. Též jim udělá dobře občasná vlažná sprcha v koupelně.

Zakládáme porosty letniček z přímých výsevů – pokvetou velice brzo na vesnu – ostrožky stračky (Consolida sp.), máky (Papaver sp.), chrpy (Centaurea sp.) atd.

Seřezáváme starší, ale zapojené trsy trvalek a skalniček, množíme je dělením trsů. Koncem měsíce uklízíme cibule a hlízy, které nejsou mrazuvzdorné, patří sem mečíky, montbrécie, jiřinky, tygřice, dosny, šťavely apod.

Začátkem září vysazujeme jehličnany, stálezelené dřeviny, živé ploty z bobkovišní (Prunus laurocerasus), tisů (Taxus sp.), zimostrázů (Buxus sempervirens) – krušpánky, zeravů (Thuja sp.) apod. Vysazujeme růže z kontejnerů, prostokořenné růže – nejsou v nádobě, jsou vytaženy z půdy „jen tak“ s holými kořeny, vyrýváme a sázíme až v říjnu, kdy jsou již vyzrálé a určitě se nám uchytí – ujmou. Sadíme tak, aby očko růže bylo 2 – 3 cm pod povrchem půdy, nemusíme se bát, že nám očko zprostokoření. Podnož růže je velice silná a nedovolí to tak, jako je tomu naopak u ovocných dřevin a révy vinné, kde musejí býti proto štěpy vysoko nad povrchem půdy.

Vysazujeme lilie na slunné až lehce stinné stanoviště s kyprou humózní a propustnou půdou, pak je nemusíme přesazovati několik let.  Sázíme cibuloviny, aby do zimy dobře zakořenily, po výsadbě je důkladně zalijeme, ale nepřemáčíme. Dnes je sortiment opravdu široký, nejen co se druhů, kultivarů a rarit („zahradnických špeků“) týká.

Zelenina

Připravujeme záhonky pro výsadbu česneku a ozimé cibule.

Sejeme ozimou špenátovou a listovou zeleninu, ozimé saláty a košťáloviny, ozimou cibuli. Dále sejeme rostliny na zelené hnojení. To jest rostliny, které po vzejití zaryjeme pro dodání organické hmoty do půdy.

Sklízíme plodovou zeleninu a rostlinám (rajčata, papriky…) omezujeme násadu květů a malých plůdků, abychom dostali větší a kvalitnější plody a to ještě v tomto období září. Vinaři tomu říkají, že cizelují.

Sklízíme ostatní druhy zeleniny – na přímou spotřebu a na zavařování, ne na uskladnění v čerstvém stavu do sklepa apod.

Ovoce

Češeme podzimní a raně zimní odrůdy jablek a hrušek, dbáme o to, abychom neponičili plody, stopky a hlavně větve – jsme opatrní.

Sklízíme švestky, bezičky (plody bezu černého), remontantní jahody, šípky (plody růží), stolní hrozny, liskáče (lískové oříšky), peckovičky dřínu apod.

Kompost

Věnujeme se kompostu – plníme kompostér, kompostujeme, přerýváme ten starší, dříve uložený materiál, staráme se o něj, proléváme ho speciálními organickými přípravky k tomu určenými – dodržujeme návod a postup.

Chystáme si kůly, chrániče a pletiva proti okusům a pozemek pro podzimní výsadby. Kontrolujeme požery zvěří a hlavně hraboši, rostliny a dřeviny by hned uhynuly, myši likvidujeme proto ihned a zpřístupníme konec kmene, aby neměly úkryty u kmenů.

Hnojení

Nejen ovocnou zahradu hnojíme draselnými a fosforečnými hnojivy, injektory, hnojivé roztoky ke kmenům a kořenům a to tak, aby se ke kořenům dostalo maximum hnojiv, pokud jsme již samozřejmě dříve půdu nepředzásobili. Řídíme se doporučeními z půdních rozborů a doporučeními od těchto renomovaných firem, které rozbory provedly.

Chystáme se k dalším rozborům živin v půdě – půdních rozborů a rozborům vody ze studny, popř. okolních vodních rezervoárů, vodotečí na našem pozemku apod.

Jsou-li plody švestek, meruněk, broskvoní, slívy (třešně) plstnaté a jiných slivoní zřetelně napadeny „šarkou“ (Plum pox poti-virus – PPV) stromy likvidujeme. Virus sníží cukernatost a plodnost natolik, že de facto další pěstování stromů nemá cenu. Výjimkou jsou rezistentní a odolné odrůdy. Viz příznaky šarky – mapy na peckách, „krvavá“ rudá dužnina, malé deformované plody s prohlubněmi, mapy na listech, bezcukernost plodů atd. Přítomnost virů šarky ve školkách se zjišťuje ELISA testy, otázkou je cena za test.