Zahrada v únoru

Jméno měsíce únor se vyskytuje jen v češtině od 14. století, souvisí s praslovanským *nerti (nořiti se, unikati) pocházející z indoevropského kořene *nerH- (ponořiti se), snad s významem „táti“. Polský název pro druhý měsíc „január“ je luty a pochází z názvu třeskutých mrazů (porovnej ukrajinské ljutij/lutyj, běloruské ljuty/luty). Dříve byl v Polsku používán též název pro leden (siečeń).

V únoru provádíme podobné práce jako v lednu, jako jsou kontroly uskladněných plodů a zeleniny. Tykve skladujeme při vyšších teplotách (+12 až + 15°C), ale pokud se na tykvích projeví též plesnivé skvrny, zpravidla už jsou celá zevnitř zasaženy hnilobou. Shnilou zeleninu a ovoce likvidujeme, protože jedovaté podhoubí plísní už prorostlo většinu sklizených produktů. Samozřejmě ovoce a zeleninu nezasažené, ale horší jakosti zpracováváme přednostně. Tam, kde je suchý sklep, dáme nádobu s vodou. Ve skladovacích prostorách pravidelně větráme.

Hnojíme dřeviny – stromy a keře, pro hnojení zapravujeme komposty a vyzrálou chlévskou mrvu. Pro anorganické hnojení používáme minerální hnojiva. A to všechno v přiměřeném množství dle metodik. Můžeme připravovat výsadbové jámy, pokud půda není příliš zmrzlá.

Vyséváme prvá připravená semínka paprik (chilli, kozí rohy, kapie atd.) a celeru – v teple na výsevní misky, odkud budou v dalších měsících pikýrovány. Pokud máme možnost ve skleníku vyset před paprikami a rajčaty rané předplodiny, učiníme tak. Zejména rokety, saláty a košťáloviny – odrůdy určené k ranému výsevu (kedlubny, kapusty a květáky). Naproti tomu sklízíme poslední kadeřávky a pórky. Pro větší přísun vitamínů v zimě si rychlíme ve tmě čekankové puky, nesmějí mít přísun světla, aby neměly hořkou chuť po pampeliškách. Což ostatně není náhoda, obě jsou z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Pokud nám vyraší česnek nad povrch půdy, a je ještě možnost poklesu teplot pod -10°C, zakryjeme raději políčko bílou netkankou (bílou netkanou textilií).

Zmlazujeme veškeré okrasné keře, zejména ty, které vydatně slzí (při řezu v pozdějších měsících roní mízu). Větší průklest (řez) děláme u druhů dřevin, které kvetou na nových vyzrálých výhonech. Tím, že tyto dřeviny více seřežeme, je donutíme vyhnat intenzivněji nové výhony, na kterých vykvetou.

Z okrasných dřevin řežeme vyzrálé, rovné a kvalitní jednoleté výhony, tak zvané „pruty“ na dřevité řízky. Jestli jsme sadili na podzim dvouletky, trvalky, keře a stromy dobře je kontrolujeme. Zejména předčasné rašení a poškození. Roubujeme ve skleníku téměř všechny okrasné listnáče a jehličnany. Řízkujeme některé stálezelené okrasné dřeviny, zejména ptačí zob, břečťan, cesmínu, zimolez, hebe a podobně.

Při teplém počasí v krytém prostředí přesazujeme pokojové květiny. Zkoušíme oživovat hlíznaté begonie. Tam, kde máme naschvál nechané zplanělé trávníky s cibulovinami či poslední zbytky listí, dáváme vše do pořádku.

Provádíme kontrolu nařezaných a uskladněných roubů peckovin. Likvidujeme rouby, které jsou špatné, eventuálně si nařežeme nové. V únoru řežeme rouby jádrovin a použijeme je potom pro přeroubování. Koncem měsíce seřežeme hlubokým řezem jabloně a hrušně na pozdější přeroubování. Nehrozí-li nízké teploty koncem měsíce, můžeme se chystat na řez jádrovin. Za bezmrazých dnů začínáme provádět řez révy vinné. Únorem, réví pospěš řezem.