Zahrada v listopadu

A je tady opět, padá listí, je tu listopad. Pro mezinárodní jméno jedenáctého měsíce novembr zvolili Češi listopad, má zcela jasný význam „padá listí“ a to se promítlo i v řadě slovanských jazyků, polsky listopad, ukrajinsky listopad, bělorusky listapad, srovnej chorvatsky listopad pro desátý měsíc (říjen). List je z praslovanského *listъ a to z indoevropského *leid-sk-to, * leid- (pustiti). A „padati“ z praslovanského *padati a to z indoevropského *ped- (pěší, padati) a *pad- (padati).

V listech se rozpadá zelené barvivo chlorofyl na jiná barviva (xantofyly, karotenoidy, flavonoidy, třísloviny apod.). Dřeviny si stahují z listů všechny potřebné látky a nepotřebné listí, které by měly v zimě jenom na obtíž, se uvolňuje na konci řapíku a padá k zemi. Na místě listů zůstávají jen listové jizvy.

V přírodě jsou však i výjimky, například jehličnany, vyjma opadavých modřínů, neopadávají. Naproti tomu dřeviny s na zimu uzpůsobenými tlustými listy, jako třeba bobkovišeň, mahonia, cesmína, břečťan apod. na dřevinách zůstávají krásně zelené a neopadávají. To je i důvod, proč jsou používány do podzimních „dušičkových“ vazeb na vše svaté a do zimních vazeb.

Na podzim se slaví též původní keltský (gaelský) svátek beltain. Z angličtiny do češtiny později přejatý jako helloween. Svátek strašení dětí a hlavně aranžování dýní, které jsme si pro tyto účely napěstovali a poté vydlabali do obličejů příšerek.

Listopad je čas sušení nakrájených jablek a hrušek na tenké plátky, tyto tzv. křížaly proložené kůrou skořice krásně voní a lákají v zimě ke zdravému mlsání stejně jako kompoty z jablek, hrušek, švestek, dýní, marmelád a džemů, které jsme si letos připravili.

V tyto dny chodíme kontrolovat uskladněné plody (jablka, hrušky) a likvidujeme ty, co jsou plísní napadeny. Děláme podzimní úklid ve sklenících. Začínáme zarývat hnůj, kompost a zelené hnojení, ořeme s malou zahradní technikou.

Zazimujeme kontejnerované rostliny zahrnutím do listí a dáme kořenům přezimujících rostlin v kontejntejnerech ochranu před mrazem. Vytahujeme venkovní bonsaje z bonsai-misek a s baly je umísťujeme do zimovišť (hromady listí v bednách či do foliovníků). Baly se přes zimu narušují a my bonsaje a kontejnerovky krásně na jaře přesadíme do nové zeminy, pokud jsme tak již neučinili na podzim.

Aplikujeme fosfáty a jiná těžko rozpustná hnojiva. Díly zahrady, kam nepůjde organické hnojení vápníme. Dobýváme topinabury (slunečnici hlíznatou), kterou zkonzumujeme do vánoc. Sázíme česnek – nesmí přijít do první trati, do první trati (to jest po hnojení) sázíme dalším rokem brambory.

Na podzim v době vegetačního klidu sázíme a přesazujeme dřeviny a trvalky. Stromy do jara, tzv. „chytnou vláhu“ a krásně prokření. Neplatí už zásada, ž broskvoně jsou výjimky a měly by se sadit zjara, aby nevymrzly. Pro všechny dřeviny je lepší k výsadbě chladný podzim, z uvedených důvodů. Platí, že musí být dobrá především kořenová soustava s hustým vlášením, korunka v dobrém tvaru je předností, ale dá se případně dotvarovat. Doporučuje se neumisťovat jádroviny po jádrovinách, peckoviny po peckovinách atd. Na stejné místo – „stejné po stejném“, z důvodů vyčerpání živin z půdy.

Připravujeme zahradu celkově na zimu. Umývání a sklízení nářadí, rozebírání folníků, dělání pořádku, zarytí hnoje ve sklenících, zima se nás za chvíli bude ptát, jak jsme připraveni.