Zahrada v květnu

Pro mezinárodní pátý měsíc máj mají Češi jméno květen. Květen pochází ze jména kvésti z praslovanského * kvisti a spojuje se s *svьtěti (svítiti) a *světъ (svět) východiskem bylo indoevropské *ḱṷeịt- . Kde došlo k posunu významu ze zářiti na kvésti. Staropolský název máje byl travień. Marec a máj jako jediné vycházejí v polštině z latinského pojmenování a ne ze slovanského základu. Pro měsíc apríl mají název v Polsku kviecień a na Ukrajině kvitenь, což může člověka mást, jedná se ale o duben, nikoliv o český květen.

Začínáme síct trávník, přihnojujeme jej a bojujeme mechanicky – vyrýváním i pesticidy (herbicidy) proti plevelům. Jakmile by se nám rozrostly, obtížně se nám bude s nimi bojovat.

Začínáme množit trvalky, mezi něž patří i skalničky, řízkováním. Až po zmrzlých mužích pomine hrozba mrazíků, vysazujeme choulostivé cibuloviny a hlíznaté rostliny, kterako jsou begónie (Begonia), tygřice (Tigridia), dosny (Canna), kříny (Crinus) apod. Vysazujeme rostliny s balem – pěnišníky, jehličnany a stálezelené listnáče. Nezapomínáme je zalévat při vysychání půdy.

Řežeme choulostivé dřeviny, jako jsou kupříkladu javory (Acer), břízy (Betula), vonokvětky (Osmanthus), sakury (Prunus serrulata). Podle aktuálního stavu vylamujeme rašící výhony tvarovaných borovic (tzv. svíce), Zásadně je vylamujeme. Po dokončení této práce borovice zmlžíme rozprašovačem vodou, což napomůže hojení ranek po vylomení pupenů. Tuto technologii mlžení můžeme použít i později, například po řezu jakýchkoliv dřevin v živých plotech k večeru a to tak, aby se rostliny nespálily sluncem. Těsně po odkvětu pěnišníků (Rhododendron) provedeme v polovině měsíce jejich řez. Je vhodné zmlazování starších dřevin rododendronů naplánovat na několik let, aby nám neuhynuly drastickým zmlazením.

V oblastech s vyšší nadmořskou výškou můžeme ještě dokončovat řez broskvoní, popřípadě jiných peckovin. Jestli jsme to nestihli v dubnu, tak dokončujeme roubování za kůru u peckovin: třešně, višně, slivoně, meruňky, pokusně broskvoně, pokračujeme jádrovinami: hrušněmi a jabloněmi.

Povolíme nebo odstraníme úvazky mezi stromky a kůly, jsou-li stromky už usazeny. Kůly při výsadbě umísťujeme od jihu, aby tmavou kůru stromků nenahřálo slunce a při nočních mrazících kůra nepopraskala.

Tam, kde kypříme půdu okolo dřevin, neměli bychom jít příliš do hloubky, abychom nepoškodili kořeny. Plečkováním a okopáváním zbavujeme půdu mezi dřevinami plevelů. Odstraňujeme kořenové výmladky (výhony z kořenů). Používáme potom mulče – nástýlku ze štěpků (štěpkované větve), kompost, drcená kůra, posečená tráva. Mulč udržuje vlhkost a neporoste zde plevel.

Koncem měsíce května se již začínají červenat nejranější třešně srdcovky, například odrůdy ‘Rivan‘, ‘Rychlice‘, ‘Seneca‘.

Sejeme ředkvičky, mrkve, salát, hrášek a jiné druhy, tentokrát už jako druhou (následnou) plodinu. Sejeme bylinky a naťovou zeleninu. Plánujeme výsadbu tykví, fazolí a okurek v kelímcích, termín volíme dle počasí, nikoliv dle data. A to tak, aby nezmrzly a neuhynuly.

Vysazujeme druhou vlnu (následnou) rané košťálové zeleniny. Ošetřujeme dříve vyseté porosty mrkve, petržele a cibule. Okopeme, případně přihnojíme a přihrneme rané brambory.

Ošetřujeme dříve vysazené česnek, cibule sazečku, kedlubny a salát. Narušujeme půdní škraloup, zvláště po deštích a zálivce.

Sklízíme chřest a rebarboru pod krytem a venku se na jejich sklizeň už pomalu chystáme.

Kontrolujeme čistotu a kvalitu vody v jezírkách. Je důležitý i zdravotní stav a kondice koi-kaprů, ryb a rybek.