Zahrada v červnu
Jména pro 6. a 7. měsíc (mezinárodně jún a júl) červen a červenec jsou evidentně odvozena od červený, asi proto, že se všechno v tuto dobu červená. Název červený je pak z praslovanského *čьrvjenъ (červený) z praslovanského *čьrviti (barviti červcem na rudo) z praslovanského*čьrvь a ještě staršího slova *čьrmь tedy červ, to vše z praindoevropského slova *ṷṛmi- (červ). Rudý pak z praslovanského *rudъ, které má původ v praindoevropském slově *h1-reudh– (rudý). Polsky červen se řekne červiec (czerwiec), ukrajinsky čěrvěnь (червень), bělorusky červěnь (чэрвень).
Zelenina
Sklízíme ředkve, rané karotky (mrkve), vodnice, mladé tuříny, kedlubny, lusky raného hrášku apod.
Sklízíme ještě reveň a chřest, po ukončení sklizně je odpovídajícím způsobem pohnojíme. Za chvíli bude platiti přísloví z němčiny: [špargl tot, kirȟen rot]. Je konec chřestu, třešně rudnou.
Po 20. červnu vyséváme pekingské a čínské zelí (liší se uzavřeností hlávek a křupavostí listů), sejeme čekanky všech typů (to jest s pevnou i volnou hlávkou a růžicí listovou). Raději později, při příliš brzkém výsevu místo tvorby hlávek a listových růžic mají čas připravovat se ke kvetení a kvetou).
Do poloviny června můžeme ještě sázet brambory na ranou sklizeň – „Červen do půli – rané zemáky do půdy.“
Ošetřujeme záhony s cibulí a česnekem. U všech rostlin okopáváme, plejeme, mulčujeme, zaléváme, ošetřujeme, pečujeme a kontrolujeme. Na záhonky, na kterých není nic vyseto, zasejeme zelené hnojení a mírně semena zapravíme (hořčica, řepka, akela, svazenka a jiné k tomu určené).
Sejeme rané zeleniny k raným sklizním, které nejsou závislé na délce dne (při delším osvětlení ženou do květu) anebo speciálně k tomu určené odrůdy – jsou to tuřín, ředkve, saláty, rané kedlubny a další košťáloviny k raným sklizním, ranou zeleninu na lusky. Vysejeme a poté dáváme na trvalé stanoviště předklíčeny.
Sejeme zeleninu, s kterou již dále nebudeme hýbat – přesazovati ji, je to především vodnice, keříčkový fazol, rané karotky, ředkve, kopr, hrášek.
Ovoce
Ovocné stromy a stromy obecně zaléváme míň často, ale vydatněji, zamezíme tak asfyxii – zadušení kořenů (voda vytěsní vzduch v půdě), to platí zejména u nově vysazených stromků (meruňky, broskvoně) – zde znamená méně více. Pro zamezení výparu zakrýváme sadovnické mísy a pásy kolem stromů, zejména mulčem – nástýlkou (řezanou slámou, štěpky, drcenou kůrou, popř. pilinami aj.). Tam, kde toto není možno, často plečkujeme či okopáváme, přerušíme tak kapilaritu v půdě a tím pádem neproduktivní výpar.
Ovocné stromky a keře přihnojujeme rychle působícími hnojivy, možno i slabší koncentráty na listy (listová a půdní hnojiva pro dřeviny).
Likvidujeme stále plevele mezi ovocnými stromy a to tak, aby nezačaly pokud možno kvést a neměly semena, kterými se rychle šíří, provzdušňujeme půdu okopáváním a plečkováním. Aplikujeme listové herbicidy, ale i tak platí, že nejlepším herbicidem je motyka – okopávání.
Odstraňujeme slabé a nadbytečné letorosty u bobulovin (angrešty, rybíz černý a rybíz obecný (červený a bílý), josta, jocheline atd.). U přehoustlých ovocných stromů (jádroviny, popřípadě peckoviny) vylamujeme či odřezáváme vlky – to jsouť výhony na horních stranách větví či na starším dřevě zmlazovaných stromů.
U mladých a nezdřevnatělých letorostů upravujeme jejich polohu do požadovaného směru a tvaru (rozpěrkami nebo naopak závažíčky, přitahováním – fixováním k pevnému bodu aj.)
Prosvětlujeme korunky broskvoní časně letním řezem (jde o doplňkový řez) k předchozímu základnímu řezu (v době odkvétání – je již dávno po druhém postřiku proti kadeřavosti). Šetříme listovou plochu, zejména u mladých stromů v korunách – zelená plocha je nezbytná pro fotosyntézu.
Okrasné rostliny a okrasná zahrada
Pokud je to vhodné a v okolí není příliš škůdců (puklice, červci, svilušky atd.) postupně přivykáme pokojovky na tepelné i světelné poměry venku a začínáme je letnit.
Kontrolujeme jezírka, zejména kvalitu vody, ryby a síťkou je třeba odstraňovati vodní řasy.
Pravidelně sečeme trávníky, při velmi horkých dnech trávníky zavlažujeme k večeru, aby se maximálně využila dodaná voda – noci jsou chladnější a není tudíž takový výpar, když to nestihneme večer a v noci, zaléváme případně brzy zjitra. Mísy a květináče zaléváme na večer skoro denně.
Stromky a keře přihnojujeme rychle působícími hnojivy, možno i slabší koncentráty na listy (listová a půdní hnojiva pro dřeviny)
Likvidujeme stále plevele a to tak, aby nezačaly pokud možno kvést a neměly semena, kterými se rychle šíří, provzdušňujeme půdu okopáváním a plečkováním. Aplikujeme listové herbicidy, ale i tak platí, že nejlepším herbicidem je motyka – okopávání.
Některé druhy okrasných venkovních květin seřežeme těsně u země a přihnojíme a to proto, aby nám ke konci léta znovu krásně a bohatě zakvetly. Jsou to trvalky kterako kopretiny, vlčí bob, ȟrpy a podobně.
Květinářství – okrasné květiny – aranžmá
Sušíme květenství levandule, abychom ho použili do suchých vazeb a k výrobě voňavých pytlíčků.
Koncem měsíce sklízíme cibule tulipánů, hyacintů, hyacintků apod. Umísťujeme je do tmavých, chladných a suchých míst, kde budou do výsadby. Narušené a jinak nezdravé cibule (plesnivé) vyhodíme do odpadu a to tak, aby nám neinfikovaly už nic na zahradě, včetně kompostů