Říjen na zahradě

Říjen pochází ze slova říjeti od říje (páření zvěře provázené charakteristickými zvuky) od staročeského řúti (řváti) a to od praslovanského *r´úti a to vše od indoevropského *h3reuH- (řváti, křičeti). Pro mezinárodní jméno desátého měsíce októbr, zvolili Poláci jméno październik (též staropolsky paździeřeń, paździeřec, pościernik), který má původ v pazdeří (to, co zbude při tření lnu), pocházející z praslovanského *pazderьje z *pazderъ a to je z *paz- (po-, pod-) a * derti (dráti, dříti), původu indoevropského *der- (téhož významu).

Zahrádkářská sezóna pomalu utichá, přesto zahrada v říjnu vyžaduje spoustu práce. Pojďme se společně podívat, co dělat na zahradě v říjnu.

Zelenina

Připravíme vyklizené pařeniště na zazimování některé zeleniny.

Vyséváme petržel, případně mrkev, na přezimování (začátek října). Dočistíme semena některých rostlin (rajčata, okurky, tykve, případně papriky, květiny, bylinky), která byla ze zdravých a čistých rostlin.

Vysazujeme předpěstovaný salát. Vysetý zimní salát vyjednotíme. Dokončujeme sklizeň veškeré pozdní zeleniny, zejména košťálové. Růžičková kapusta, kterou budeme jíst i během zimy (vydrží bez potíží i mráz), by měla býti zbavena plísní a hnilobou napadených listů a částí.

Sklízíme poslední rajčata a papriky, nedobarvené dáme do tepla, kde dozrají.

Ovoce

Likvidování starého maliniště. Kompletně ustřihneme maliníky u země, ty, co vyraší na jaře, vyryjeme. Nové maliniště založíme na novém místě, kde nejsou vyčerpané živiny. Použijeme bezvirozní materiál bez patogenů. Nejlépe z renomované ovocné školky, kde jsou sazenice již odvirovány a v bezvadném stavu.

Sklízíme vinné hrozny, zároveň likvidujeme plísněmi napadené bobule a kompletní laty s bobulkami. Hrozny vylamujeme v kolénku, lépe je však celý střapec odstřihnout zahradnickými nůžkami. Dáme pozor na podtrhlé a zvadlé hrozny, které se nedají jíst. Měly málo slunce a zároveň je vinný keř „neutáhl“, to jest musíme dávat pozor na přeplození a příští rok plody protrhat. To platí i u jabloní, kdy by mohlo docházet k alternaci – střídání vysokého a malého výnosu, což je negativní.

Citrusy, fíkovníky, marhaníky (granátová jablka) a jiné letněné „hrnkovky“ a „pokojovky“ připravíme na zimování či na návrat do pokojového prostředí. Nesmějí mít patogeny, zejména puklice, štítenky a jiné červce, svilušky a jiné roztoče, molice, třásněnky a podobně. Nejsme-li schopni toto zajistit, raději je neletníme a necháváme venku pouze opršet letím deštíkem a ihned je zase schováváme domů.

Uskladnění sklizně

Připravíme skladovací prostory pro sklizeň, chladné, se stálou teplotou, ne příliš světlé, vyvětrané a větratelné, aby se nehromadil etylén uvolňovaný z plodů, který zpětně zrychluje dozrávání plodů, vydezinfikované nátěrem vápna, bez patogenů a podobně. Sklízíme pozdní a zimní odrůdy jablek a hrušek. Přebíráme je, z mechanicky poškozených plodů děláme mošty a šťávy. Jablka se uskladňují zásadně stopkou dolů a kališní jamkou „šušinkem“ nahoru a to proto, aby se u stopky nehromadila vlhkost a jablka nehnila. To jest obrácená poloha než na stromu. Nejlépe skladovat plody v jedné vrstvě, aby byly plody snadno kontrolovatelné a odstranily se ty, které hnijí. Možno též do bedýnek jednou či dvěma vrstvami a do polic.

Stromy

Vykopáváme výmladky, to jest kořenové odnože, u ovocných stromů jsou převážně podnožového původu.

Prostokořené dřeviny přesazujeme v době vegetačního klidu, který právě začíná. Kořeny však nesmějí zmrznout či vyschnout mimo půdu, proto ty, které nestihneme zasadit, zahrabeme kořeny do půdy – viz zakrechtování dřevin ve sklepích v ovocných školkách, aby nezmrzly. Sázet se dá do zamrznutí půdy.

Instalujeme dostatečné chrániče kmenů proti okusu zvěří v sadech s polokmeny a vysokokmeny starých ovocných odrůd (plastové chrániče, pletiva a kůlů atd.), pokud jsme tak neučinili už při výsadbě.

Vyryjeme plané ořešáky k roubování lokálním ohřevem a dáme jich do pařeniště k narašení. Platí zásada 10 – 15 – 20 – 4, to jest 10. měsíc vyrýváme, tloušťka ořešáků cca 15mm, jejich výška asi 20cm, roubujeme potom ve 4. měsíci.

Začíná období možnosti kácení dřevin vymezené zákonem. O stromy, které mají ve výšce kmene 130cm obvod 80cm a větší, a keřový porost o velikosti 40m2 a větší, musíme dle zákona 114/1992 Sb. vymezený vyhláškou 189/2013 Sb. žádat orgán ochrany přírody (příslušný městský či obecní úřad). Škody za pád poškozené a nemocné dřeviny rostoucí na našem pozemku, nese vlastník pozemku. Tyto dřeviny lze určit i bez sofistikovanějších testů (tahu, ultrazvukem) a rozpoznat například tvorbou kalusových závalů na kmenu, dřevokazných hub, hniloby, dutin, suchého či dokonce zteřelého dřeva. Vrzání ve větru a tak dále. Kácení havarijních stromů spadá pod hasiče, u stromů hrozících pádem můžeme využít domluvu s hasiči na kácení při výcviku či objednat odbornou firmu, stromolezce atd.

Okrasné rostliny

Připravujeme kaktusy na zimování, u opuncií na zahradě, stejně jako u ostatních kaktusů, dbáme na sucho během zazimování. Naopak, jestli je suchý podzim u dřevin provedeme přiměřenou zálivku.

Od poloviny září do poloviny října můžeme vysazovat tulipány a jiné cibuloviny. Tulipánové cibule sázíme do hloubky 6 – 8 cm. Když zasadíme tyto cibule do větší hloubky, méně tvoří dceřiné cibulky, avšak květy jsou větší, při menší hloubce jsou květy menší, za to získáme více cibulek. Pozdější sázení cibulí se může nepříznivě projevit na kvalitě rostlin a to pro to, že cibule málo v zimě prokoření. Na stanovišti vydrží pak i několik let (8 roků) od výsadby.

Chladný podzim je období, kdy růže zcela shazují své listy z kterých si odčerpaly vše potřebné a z květů dozrávají šípky. Růže čajohybridy sestřihujeme zimním řezem, to jest na cca 0,5 m. A to tak, abychom odstranili i šípky, které by rostliny zbytečně vyčerpávaly. Jarním řezem těchto růží pak zredukujeme keře na 3 – 5 oček (čím víc tenčí větvičky tím víc ponecháme oček).

Práce v zahradě

Odstraňujeme mumifikované – plísněmi napadené plody coby zdroj další infekce a pálíme je.

Přeryjeme a popřehazujeme kompost aby nám výborně vyzrál. V kvalitním kompostu by se měla zlikvidovat semena plevelů a výtrusy hub a plísní, praxe může být však jiná. Pro to je samozřejmě lepší, napadené části rostlin likvidovat jiným způsobem, spálit, dát do popelnice a tak dále. Zamezíme tím dalšímu šíření chorob a patogenů. Materiálům, které do kompostu nepatří – plasty, papíry, kovy, sklo, kameny a ostatní, a to nejenom ze zahrady, bude nejlépe vy tříděném odpadu. Pro tyto materiály doporučujeme, zejména u větších zahrad, kde jich je více, mít na pozemcích nádoby pro „recykláty“ a přímo odpad třídit, nemusejí to být prostory pouze v domě.

Rozvěšujeme ptačí budky, konkrétně upravené pro daný požadovaný druh ptáka. Umísťujeme úkryty pro včely samotářky, rozvěšujeme hmyzí hotely, malá broukoviště plánujeme až na hranicích pozemků, stejně jako kamenné stavby pro vyhřívání plazů. Určíme si místa pro složení dříví a nezapomeneme jej poté přikrýt a to tak aby dobře vysychala nejméně dva roky.

Svazujeme dřeviny, trávy a rostliny, které mají sloupovitý tvar a napadlý sníh by je mohl poničit. Příprava jezírka na zazimování. Omyjeme a uklidíme zahradní nářadí, vybavení, podpěrné kůly a klacíky. Vypustíme vodu ze zavlažovacího systému. Kompletně vyklidíme zahradu od všeho, co by zima zničila.

Přípravy na další rok

Uděláme si, pokud jsme tak už neučinili, alespoň zevrubný, plán, kam co umístíme následný rok, zejména osevní postup u zeleniny.

Chystáme se ke zrytí záhonů a to tak, aby přes zimu ornice pěkně rozpukala, kyprá a organickou hmotou prohnojená půda dobře drží vláhu a poskytuje rostlinám živiny.

Ve staročeštině a některých slovanských jazycích se podzim řekne jesen, jakoby vybízel ke snům a vesna, čili jaro, k probuzení se ze „sna“, těšme se pro to už na vesnu a první jarní květy.