Zahrada v srpnu

Srpen je osmý měsíc, polsky se řekne sierpień (též stojąčka či stojačka), ukrajinsky sěrpenь/serpeń, chorvatsky srpanj (či lipiec). Vše z praslovanského * sьrpъ (ořezávati) původem z praindoevropského *serp- (ořezávati). Všechny jasně odkazující na sklizně v tomto měsíci. Mezinárodní název je z latiny – august podle císaře Okaviana Augusta (dříve byl tento měsíc 6. v kalendáři) nazýval se Sextilis (sextil).

Okrasná zahrada – květinářství

Začátkem srpna vysazujeme hlízy a cibule kterako jsou ocúny (kvetoucí na jeseň), krokusy (šafrány), později sněženky, bledule, modřence, talovíny (které přiměje ke květu vesna) apod.

Vyštipujeme postranní poupata listopadek (Chrysanthemum čili Dendranthemum) pěstovaných pro jeden květ. U listopadek dáváme pozor na savé škůdce (mšice), které mohou poškodit hlavně poupata – sají na měkkých mladých tkáních, ty mšicím umožňují pronikat svými savými aparáty do tkání a sát. Čím více jsou tkáně dřevnaté, tím se mšicím saje hůře až k dřevnatým částem, které jim sání znemožní.

U vistárií za třetím až čtvrtým listem zaštipujeme letorosty, na následujíc rok se tím podpoří kvetení po celé ploše rostlin.

Po odkvětu seřezáváme levandule a to tak, aby řez nebyl příliš nízko – hluboko a levandule nám obrazily, ze starého dřeva totiž levandule skoro neobrážejí.

Řízky množíme některé stálezelené listnáče a jehličnany z čeledi cypřišovité (Cupressaceae). Množíme dělením a vysazujeme některé kvetoucí trvalky, kupříkladu pivoňky (Paeonia sp.), denivky (Hemerocallis sp.), kosatce (Iris sp.) apod.

Odstraňujeme odkvetlá květenství a květy, také na skalce bujněji rostoucí rostliny tvarujeme tak, aby byl porost sice zapojen – vyplňuje plochu natolik, že plevel nemá kde růst – zároveň si však rostliny nekonkurovaly a nepřekrývaly se.

Pokud jsme tak již neučinili, zvýšíme výšku sečení trávníku v horkých suchých dnech. Kdyby byla suchá tráva sečena nízko u země, zcela bychom ji zlikvidovali – vydřeli. K večeru zaléváme nejen trávník, ale i jiné rostliny. Přes noc, kdy je nízká teplota se voda ze zálivky využije nejlépe.

Ovoce

Češeme později dozrávající odrůdy peckovin (višně, ranější švestky, pološvestky, renklódy, slívy, mirabelky, myrobalány).

Sklízíme průběžně broskve, pozdně zrající meruňky, pozdní rybízy, jádroviny, temnoplodce (Aronie), stáleplodící (remontantní) a měsíční jahody, plody z remontantních maliníků a remontantních ostružiníků.

Sadařství

Dokončujeme doplňkový letní řez jádrovin (jabloně a hrušně) a to během srpna, pak řez již neprovádíme.

Očkujeme podnože jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk a naposledy broskvoní na očko spící – téhož roku nevyžene, až příští jaro. Viz očkování na očko bdící v polovině června až polovině července, které vyžene většinou téhož roku a je obvykle neduživější.

Přeočkujeme také na jaře seřezané kmeny – u báze nových přírůstků – letorostů (čili vlků), dokud mají ještě stále mízu.

Podpíráme stromky a větve, které jsou nadměrně zatíženy úrodou, to platí především u peckovin (slivoně, broskvoně, popřípadě meruňky).

Rozmělněné výhony na kousky z drtiče a rozštěpkovaný materiál ze štěpkovače můžeme užít k mulčování. Používáme jako mulč také posečenou trávu.

Zakládáme jahodiště, jahodníky bereme z kvalitní uznané sadby od šlechtitelských či množitelských ovocnářských školek. Jahodníky jsou mimo jiné viruprosté, bez škůdců a chorob, a ve skvělé kondici.

Plánujeme vysazování ovocných dřevin (stromků či keřů), odrůdy, opylovací poměry apod. a taky okrasné rostliny, zajistíme, poptáme a zamluvíme je u „zahradnických školek“, to jest ovocných a okrasných školek, na podzim (případně plánujeme na jaro).

Zelenina

SEJEME: odrůdy – ředkvičky, ředkve, vodnice, tuříny, saláty, čekanky, špenáty, kozlíčky, pekingská a čínská zelí, rané mrkve na pozdní sklizně na podzim či na dobývání na jaře, luskoviny na konzum, ozimé cibule

Sejeme zelená hnojení (rostliny vikvovité, obiloviny, brukvovité, směsky květin a směsky rostlin).

Plevele nesmějí kvést, odkvést, natož vytvořit semena!

Sklízíme plodovou a košťálovou zeleninu, karotky, lusky fazolí. V teplých oblastech v nížinách se chystáme na sklizeň šošovice (semen čočky).

Ranní rosy a teploty pod 10°C přejí zelenině listové, luskové, kořenové a košťálovinám. Naproti tomu nepřejí rajčatům, paprikám, melounům, tykvím atd. (Bují houbové choroby – plísně – zpomalují růst a zrání, infikují další rostliny).